Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

naše cena 23 500 Kč
volné místo
naše cena 23 500 Kč
volné místo
naše cena 31 500 Kč
volné místo

ČLÁNKY
Firemní mediátor JINAK aneb Chief Happiness Officer

Práce s lidmi mě vždy naplňovala, a to i přesto, že jsem několik let pracovala s nedobrovolnou klientelou v náročném prostředí diagnostického ústavu. Dnes se věnuji svým klientům, které vedu cestou sebepoznání více jak pět let. V poslední době jsem zaznamenala nárůst problematiky spojené s chronickým stresem, úzkostnými stavy a depresí. Jedním z důvodu  proč tomu tak je uvedu níže?

Moje kolegyně Ing. Adéla Karlovská pracovala dlouhé roky na manažerských pozicích v  prestižních společnostech. Zejména tam, kde je vysoce ceněn výkon a výsledek, ale lidé se o sebe musejí postarat tak trochu sami. I ona vnímala zvyšující se nároky na zaměstnance, s tím související vyšší stres a následný syndrom vyhoření. Po letech strádání se vydala na vlastní cestu hledání. Z pozice finanční ředitelky odešla a intuitivně následovala své životní poslání pomáhat druhým a předávat získané informace.

Obě cítíme, že při pomoci druhým i sobě je nutné postupovat systematicky a především komplexně. V nynější době je na trhu velké množství konzultantů, kurzů a seminářů, které pomáhají s Time managementem, každodenní všímavostí, odbouráváním stresu pomocí dýchacích metod, předcházením syndromu vyhoření apod. Tyto kurzy jsou však zaměřeny vždy pouze na jednu konkrétní oblast. Nicméně k člověku je nutné přistupovat celostně. Nelze člověka naučit, jak správně dýchat, ale nenaučit ho, jak má pracovat se svým časem. Nelze ho naučit, jak pracovat se svým časem tedy naučit ho Time managementu, ale nenaučit ho, jak žít v přítomnosti. Vědět, co mu způsobuje stres, naučit ho, jak stres odbourat, ale nenaučit ho, jak stresu předcházet apod. Jinými slovy, nestačí se tedy naučit jen jednu metodu, jeden směr.  Je třeba se naučit a pracovat se svým tělem, myslí, duší, energiemi, které jsou v nás a energiemi, které nás obklopují komplexně, aby vše bylo v jednotě, v souladu.

V zahraničí je Firemní mediátor/ Chief Happiness Officer dlouhodobým trendem. Má kolegyně Adéla Karlovská přišla s nápadem, který vyplývá i z její pracovní zkušenosti tento trend následovat a vytvořit pro firmy i jednotlivce vzdělávání, které by pomohlo zmírnit napětí a stres na pracovišti, a zároveň přispělo ke snížení fluktuace, podporovalo rozvoj společnosti a zaměstnanců, čímž by si společnost zvýšila i své příjmy.

Proto vznikla myšlenka komplexního vzdělávacího programu Firemní mediátor/Chief Happiness Officer, který je jak pro manažery, personalisty a běžné zaměstnance, tak pro jednotlivce, kteří chtějí na sobě pracovat a mají zájem o osobní rozvoj.

Ráda bych zmínila i to jaký vliv má stres na lidský organismus.

Lidský organismus má velmi propracovaný systém, který při permanentním přepětí a stresu dá povel organismu „zastav“ a pak už obvykle nezmůžete téměř nic. Prostě stojíte.

Lidský organismus má tzv. dva ochranné systémy.

První systém, se nazývá OSA HPA (hypotalamicko pituitární adrenalinová akce) a jejím úkolem je monitorovat signály z prostředí, interpretovat je a organizovat určité behaviorální reakce.

Když nervový systém rozpozná hrozící nebezpečí, tak mobilizuji společenstvo buněk proti vnější hrozbě. Vzniká reakce, kterou možná znáte a říká se jí, bojuj nebo uteč. Hypotalamus vyšle signál do hypofýzy tzv. „velící žlázy“. Hypofýza pak pošle informaci do nadledvinek a informuje je o nutnosti koordinovat reakci těla „bojuj x uteč“. Jakmile se spustí poplašné zařízení nadledvinek – stresové hormony uvolněné do krve zúží cévy zažívacího traktu a donutí tak krev poskytující energii, aby přednostně vyživovala tkáně paží a nohou, jež nám umožní vyhnout se nebezpečí. Toto se ovšem děje pokaždé, kdy zažíváme stres.

Druhým ochranným systémem těla je IMUNITNÍ SYSTÉM, který nás chrání před nebezpečím, jež má původ pod kůží. Například nebezpečí, které způsobují bakterie a viry. Ovšem, když je mobilizován imunitní systém, spotřebovává mnoho z energetických zásob těla. Vzpomeňte si, jak se cítíte fyzicky slabí, když bojujete s infekcemi, jako je chřipka či nachlazení. Když OSA HPA mobilizuje tělo k obraně nebo úniku, tak hormony nadledvinek přímo potlačí činnost imunitního systému, aby se uchovaly zásoby energie pro přežití. Ve skutečnosti jsou stresové hormony tak účinné v omezení funkce imunitního systému, že je lékaři musí podávat pacientům při transplantaci proto, aby jejich imunitní systém neodmítl cizí tkáň.

Proč systém nadledvinek tedy OSA HPA vypíná imunitní systém?

Představte si, že trpíte bakteriální infekcí a ještě třeba i průjmem. A teď si představte, že jak tak ležíte, začne hořet. V tuto chvíli se mozek musí rozhodnout, co představuje větší nebezpečí! Logické je, že vašemu tělu nepřinese žádný užitek, pokud zdoláte infekci, když dříve uhoříte. Proto mozek zastaví boj s infekcí a místo toho raději mobilizuje energii pro útěk z hořícího domu. Sekundárním důsledkem zapojení Osy HPA je, že přestanete bojovat s nemocí. Aktivace osy HPA rovněž oslabuje schopnost jasně uvažovat. Zpracovávání informaci v předním mozku, centru výkonného a logického uvažování, je podstatně pomalejší než reflexní činnost, která je řízena zadním mozkem. V nouzové situaci platí, že čím dříve jsou informace zpracovány, tím vyšší má organismus naději na přežití. Stresové hormony nadledvinek zužují cévy v předním mozku a tím omezí jeho funkci. Ve stavu nouze slouží cévní tok a hormony k aktivaci zadního mozku, který je zdrojem života záchovných reflexů, které nejúčinněji řídí ochrannou či útěkovou reakci.

I když je nezbytné, aby stresové signály potlačily činnost vědomé mysli a posílily šance na přežití, platíme za to cenu, snižuje se naše uvědomělé vnímání i inteligence (Takamatsu et al., 2003).

Systém HPA je skvělým mechanismem pro zvládání akutního stresu, ale nebyl navržen tak, aby byl neustále aktivní. V dnešním světě nemá většina stresových situací, s nimiž se setkáváme, formu akutních hrozeb, které dokážeme identifikovat, reagovat na ně a pokračovat dál. Jsme neustále pronásledování spoustou starostí, které se týkají našeho osobního života, práce, peněz, vztahů aj. Tyto starosti ovšem neohrožují bezprostředně náš život, nicméně aktivují osu HPA, což má za následek zvýšenou hladinu stresových hormonů. Bruce H. Lipton to skvěle demonstroval na příkladu závodních běžců.

Na startovní čáře se řadí skupina sprinterů, jakmile uslyší pokyn „připravte se“, upraví si svůj postoj. Potom startér zavelí „pozor“ jejich svaly se napnou, těla uvolní adrenalinové hormony, které dodají jejich tělům sílu ke splnění namáhavého úkonu. Zatímco běžci očekávají povel „start“ jejich těla se napínají v očekávání. Při normálním závodu toto napětí trvá 1-2sekundy. Kdyby ovšem povel ke startu nepřicházel, v tělech sprinterů by koloval adrenalin a jejich těla by byla unavená napětím. Během několika sekund se sprinteři z takového napětí zhroutí. My žijeme ve světě „POZOR.“ Naše každodenní stresory aktivují naše těla k akci. Na rozdíl od závodních běžců, stres v našem těle je uvolněn z tlaku vyvolaným chronickým strachem a obavami.

Dnes již není žádným tajemstvím, že téměř veškerá závažná onemocnění jsou spojena s chronickým stresem.

Kdo je Firemní mediátor/ Chief Happiness Officer?

Mediátor je manažer, ať už v pojetí firemního manažera, nebo manažera svého vlastního života tzv. self-manažer. Jedná se buď o firemního zaměstnance, nebo externistu ze soukromé sféry, který umí sestavit týmy dle osobnostních rysů, povahových rysů a kompetencí. Na našem školení se takovýto mediátor naučí světové koučovací a terapeutické dovednosti, které mu umožní cíleně a správným způsobem komunikovat se zaměstnanci tak, aby se snížila stresová zátěž a zvýšila motivace a efektivita práce. Stěžejním úkolem Firemního mediátora je, aby řešil konflikty mezi zaměstnanci a vedením a zároveň vedl případné konfrontace. Taktéž je to člověk, který ve firmě působí jako psychologický poradce, který zajišťuje hladký běh v intrapersonálních vztazích a vytváří spolupracující týmy.

V případě self manažera se každý člověk naučí mnoho technik například asertivitu a komunikaci. Naučí se, jak pracovat se stresem, jak si správně nastavit čas tak, aby pracoval v jeho prospěch. Harvardský psycholog Shawn Achor obrátil vzhůru nohama představu, že úspěch v práci vede ke štěstí, a ukázal, že to vlastně může být úplně naopak. Zjistil, že pouze 25 procent našeho pracovního úspěchu je předurčeno mírou inteligence. Celých 75 procent je ovlivněno úrovní optimismu.

Zdroj: Hospodářské noviny, Firmy zavádějí funkci manažerů štěstí. Zlepšují nábor a snižují fluktuaci zaměstnanců

Proč mít Firemního mediátora?

Mnoho firem se potýká s vysokou mírou zaměstnanecké fluktuace. Proč? Samozřejmě zde figuruje cela řada faktorů a uvedu, alespoň dva, s kterými se ve své praxi setkávám nejčastěji.

Jedním faktorem je to, že velmi málo firem zaměstnává někoho, kdo by se věnoval zaškolení a začlenění nového zaměstnance v týmu a tak „černý Petr“ obvykle na někoho padne. Nedobrovolný mentor má, ale i spoustu svých povinnosti a teď mu vyvstanou další. Sám se poté potýká s nedostatkem času a jistou mírou stresové zátěže. To samozřejmě vede k zvyšování stresorů, následnému vyčerpání až k syndromu vyhoření. Druhým faktorem je nezájem o zaměstnance jako lidskou bytost, jelikož v současné době se k zaměstnancům přistupuje spíše jako k položkám, které mají naplno odvést svou práci, nežli k osobnosti, která buduje firemní základy a podílí se na prosperitě.

Pokud  zaměstnanci vědí, že nejsou pouhé položky, že je tady někdo, kdo jim pomůže se zorientovat, vyřešit konflikt, dohodnout pracovní záležitosti mezi nadřízeným a podřízeným, naučí je techniky, jak se rychle nahodit do režimu zapnuto, tak je to pro jejich psychické nastavení  velký motivační faktor. Příjemné a zdravé pracovní prostředí neudává mnoho důvodů měnit zaměstnání.

Odchody zaměstnanců se tak zúží spíše na ty, kteří se buď odstěhují, nebo mají potřebu kompletní změny. Zcela určitě se firma vyhne dlouhodobým nemocenský a odchodům z důvodu pracovního napětí a syndromu vyhoření „BURN OUT“.

Firemní mediátor/ Chief Happiness Officer je oporou pro zaměstnance a svým přístupem je schopen vytvořit s jednotlivci i týmy příjemné a zdravé pracovní prostředí s nízkou mírou fluktuace.

Self manažer zase dokáže pracovat efektivně a najít svou vnitřní motivaci.

V čem je  výcvik výjimečný?

Obsahuje mnoho světových technik z různých terapeutických okruhů, které se netýkají jen mluveného slova, ale i práce s tělem, s dechem a představivostí. Lincoln prohlásil:  „Nejspolehlivější způsob, jak vytvořit budoucnost je představit si ji“.

Studenti se naučí jak pracovat s týmem, jak zvládat kolizní situace, jak motivovat k lepšímu výsledku bez navýšení stresových faktorů.

Kde je školení akreditováno a jak dlouho trvá?

Firemní mediátor/ Chief Happiness Officer je rekvalifikační kurz akreditovaný u MŠMT s kvalifikací „Kouč“. Délka školení je 15 dní, které jsou rozděleny do bloku tak, aby byl dostatečný prostor pro uchopení získaných informací a terapeutických nástrojů.

Kde výcvik probíhá?

V současné době školení probíhá v Praze v paláci Adria na ulici Jungmanova 36/31. Školení jsme také schopni zajistit přímo ve firmě a vyškolit tak vhodné kandidáty.

Kdo může výcvik absolvovat a jaké musí mít vzdělání?

Výcvik je určen pro personalisty, kouče, firemní manažery a vedoucí pracovníky, pedagogy a pro kohokoli, kdo chce pracovat jako firemní mediátor. Ale také pro ty, kteří mají zájem zlepšit své komunikační schopnosti a vztahy, ať už v práci nebo v osobním životě, a další širokou veřejnost, která má zájem se dále vzdělávat a seberealizovat.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rekvalifikaci, není nutná žádná předchozí zkušenost či vzdělání v tomto směru. Jediné co musí zájemce splnit pro naplnění podmínek akreditace je mít minimálně středoškolské vzdělání. Samozřejmě je možné výcvik absolvovat i bez středoškolského vzdělání student získá náš certifikát bez akreditace, toto je vhodné například pro rodinné firmy, kde mají zájem o efektivní zaměstnance a nelpí na akreditaci. Výcvik není podmíněn žádným psychologickým vzděláním, to vše se naučíte u nás.

Kde se na školení přihlásit?

Na školení se můžete přihlásit na:

www.itp-kurzy.cz

www.kurzy-pandora.cz

 

 

„Spokojený zaměstnanec, udělá víc jak tři nespokojení.“

Henry Ford

Autor: Mgr. Barbora Korotkova


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Jak EFEKTIVNĚ pomoc nejen příteli...

Následující řádky čtěte pozorně. Možná jste to právě vy, kdo druhým nabízí svou mysl jako ODPADKOVÝ KOŠ.

EFEKTIVNÍ pomoc má několik hlavních kritérií

  1. žádost o pomoc musí být slovně vyjádřena.
  2. nabídka pomoci musí mít svou časovou a obsahovou hranici.
  3. pomoc má obsahovat protihodnotu.
  4. nikdy nevycházet vstříc dál než na půl cesty.
  5. POMOC má usilovat o návrat k nezávislosti.

Pomoc v pěti bodech:

  1. Žádost o pomoc musí být slovně vyjádřena.

Jak jistě většina z nás ví tak „oběti“ jsou mistry ve stěžování si, jelikož tak vyvolají spontánní nabídku pomoci od lidí kolem sebe. Zajímavé je, že o službu NIKDY nežádají přímo. Což jim na konci hry umožní zachránci přiznat: „ale vždyť já jsem tě o pomoc nežádal/a.“

Z druhé strany zachránci, kteří nám neustále nabízejí svou pomoc, si tím obvykle přikrmují jen své EGO, vyjímaje specialisty a poradce, jež nabízejí odbornou pomoc.

K tomu, abychom si ověřili, že naše dobročinnost není hlavní výživou EGA, požádáme fňukající oběť, aby přesně formulovala svou žádost.

Už potřetí mi říkáš, že si tě partner nevšímá………a nevíš, jestli má stále o tobě zájem. Chceš ode mě vědět něco konkrétního? Co ode mě očekáváš?

  1. Nabídka pomoci musí mít svou časovou a obsahovou hranici.

Přijel k vám kamarád, synovec, neteř a vy jste ji dovolil/a bydlet u vás. Šlechetně jste ji řekli: „nedělej si s tím hlavu, to nějak zvládneme.“ Jenomže je u vás už čtvrt roku a zatím to nevypadá, že by se chystala stěhovat. A vám to už začíná lézt pěkně na nervy…..

Hned na začátku je zapotřebí stanovit jak časovou tak i obsahovou hranici. Co to je?

Za prvé mu/jí sdělíte: přesně toto můžu pro tebe udělat od tolikátého do tolikátého. Pak si promluvíme o tvé situaci. V domácnosti se zapojíš do tohoto a tohoto v ten a ten den.

Pomoc musí být časově omezena a je zapotřebí si pravidelně ujasňovat situaci a ověřovat si jak se vyvíjí.

Jak jistě znáte „host a ryba po třech dnech smrdí“

  1. Pomoc má obsahovat protihodnotu.

Zdá se vám to trapné? Hned vysvětlím co je na tom dobré!!!

Máme-li se v pohodě rozejít, musíme si být kvit!!! Tím mám na mysli, že je zapotřebí zachovat důstojnost člověka a starat se o to aby mu nevznikl dluh, a tím skutečně nemyslím finanční.

Jelikož pokud není nastavena jasná protihodnota tak velmi lehce můžeme sklouznout do obviňování typu: „to mám za to, co jsem pro tebe udělal/a.“

  1. Nikdy nevycházet vstříc dál než na půl cesty.

Tím mám na mysli, že pokud budete nosit někoho kdo je schopen chodit, pak je to pro vás zcela určitě velmi vyčerpávající. Navíc tím spíše dosáhnete toho, že dotyčný zpohodlní. Pak se můžete ocitnout v celkem absurdní situaci, kdy se jako zachránce namáháte pomoci tomu, kdo jen pasivně čeká, až jej z mizérie vytáhnete. Proto je důležité ověřit si, že ten komu pomáháme, se nějak podílí a aktivně spolupracuje na vlastní záchraně.

Například: „dobře pomůžu ti napsat životopis, ale ty si na něj nejdříve nashromáždíš všechny podklady.“ nebo „poslala jsem ti na email nabídku práce, a ty si tam zavoláš.“

  1. POMOC má usilovat o návrat k nezávislosti.

Možná jste slyšeli čínské přísloví  „chceš-li nasytit člověka na jeden den, chyť mu rybu. Chceš-li ho nasytit na celý život, nauč ho ryby chytat.“

Zachránce velmi často dá rybu a čeká, že dotyčný jednoho dne sám vezme do ruky prut. A teprve až ho přestane zásobovat rybami, tak objekt jeho pomoci, začne rybu rázně vymáhat, nato si ohromený zachránce uvědomí, že jeho oběť ani nikdy nenapadlo, že by do ruky vzal prut a začal chytat ryby sám.

Upozorňuji, že toto není lenivost nýbrž lidská povaha!!! Člověk je ve své přirozenosti uzpůsoben tak, aby vyhledával možnosti, jež mu usnadní život.

Názorně to dokládá třeba vynález kola, knihtisku, využití ohně atd. …

A tak může-li jíst lidský tvor rybu aniž by ji musel ulovit, velmi rychle se tomu přizpůsobí. Proč bych měl dělat něco, co za mě může udělat někdo jiný….!!!

VŽDY si ověříme, zda naše pomoc vede k osamotnění toho komu pomáháme!!!

 

Jak zjistit, zda je náš vztah k nabízené pomoci zdravý?

Když člověk, jemuž jsme pomohli, opět získá svou nezávislost, měl by svou vděčnost vyjadřovat umírněně. Může nám poděkovat, za to, že jsme ho vyslechli, poskytli mu útěchu, nabídli řešení či mu poskytli nástroje.

Neměli bychom dopustit, aby na nás pěl ódy, jelikož všechnu práci udělal on, protože za svou pomoc tím či oním způsobem zaplatil a tím pádem nám nic nedluží. My sami se máme cítit spíše jako katalyzátor jeho změny, než jako ten kdo udělal zázrak a bez nostalgie se dívat jak se nám vzdaluje a osamostatňuje.

Vždyť našim hlavním cílem bylo, aby v budoucnu vzlétnul sám.

 

Nyní tedy můžete otevřít srdce ušlechtilosti, protože máte klíč k účinné pomoci. Sice je tento způsob méně výživný pro EGO zachránce a méně podporující nedospělost oběti, zato však dlouhodoběji mnohem lepší pro obě strany.

Napsal: Barbora Korotkova (lektor, terapeut, kouč)


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Váš mentální počítač řídí vaše tělo

Tak doopravdy se učíme onemocnět již v mladém věku. Jsme ve skutečnosti na to naprogramováni takovými vzkazy jako například „když si promáčíš boty, nastydneš“, „když budeš kouřit, dostaneš rakovinu plic“. Naše mozkové neurony přijímají takové programování jako příkaz, který je nutno uposlechnout.

Pozorujeme-li jak jiní onemocní a představujeme-li si, že se totéž může stát nám tak začneme mít " starost", což je taktéž programování. Představy, které si podržujeme v naší mysli, působí jako příkazy, které je zapotřebí uposlechnout.

 

Naše myšlenky a slova nás programují.

Negativní myšlenky a pocity v nás vytváří negativní programování, jež vytváří pocit neštěstí, neúspěchu a bezmoci.

 

Pozitivní myšlenky v nás utváří pozitivní programování, jež v nás vytváří pocit štěstí, úspěchu a pevné zdraví.

 

Jste-li naprogramováni myslet negativně, jste uvězněni v záporné předloze. Proto jsou naše nemocnice plné lidí, kteří chtějí být zdrávi.

 

Překonáním svého naprogramování je leckdy velmi obtížný zápas. Můžete se dočasně změnit, avšak nezměníte-li své naprogramované chování, nakonec se vrátíte tam, kde jste byli původně.

Například můžete změnit své naprogramované stravovací návyky tomu se říká, že „držíte dietu“. Ale jen málo lidí vydrží dietu držet trvale, a když skončí, vrátí se ke svým naprogramovaným návykům a naberou vše, co při dietě na hmotnosti shodili.

Lidé, kteří věří, že učinili něco, co u nich způsobí onemocnění, si mohou toto onemocnění vyvolat. Možná, že vám někdy bylo řečeno, že když budete stát v průvanu můžete nastydnout a vy jste toto tvrzení přijali za pravdivé. Takové přijetí informace se stane součástí vašeho systému víry a až si příště sednete do průvanu, vaše víra spustí očekávání.

 

Je to vztah: PŘÍČINA → NÁSLEDEK

Posílení vztahu příčiny a následku nám dává zelenou k přesvědčení, že až se posadíme do průvanu, nastydneme.

Lékaři si teprve teď zvykají přijímat myšlenku, že naše mysl nás může uzdravit a to i přesto že desítky let již ví, že naše mysl nám může způsobit různá onemocnění.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

IQ aneb poznejte svůj Mozek díl 1.

Před sto lety vyvinul francouzský teoretik Alfred Binet testy IQ založené na verbálním a numerickém uvažování.

Také navrhl stupnice inteligence, jejichž původním účelem bylo odhalit děti, které měly speciální potřeby.

 

Přívrženci tradičních testů IQ věří, že měří naši „absolutní inteligenci“. Kromě skutečnosti, že výsledky lze ovlivnit pomoci dobře navrženého cvičení, existují i jiné argumenty proti tomu, aby tyto testy byly považovány za měřítko naši „absolutní inteligence“.

 

Za prvé studie kreativity provedená v Berkeley ukázala, žejedinec s vysokým IQ nemusí mít nutně nezávislé myšlení a nezávislé jednání, nemusí být vybaven dobrým smyslem pro humor ani jej nemusí být schopen ocenit, nemusí oceňovat krásu, nemusí být relativistický, rozumný, originální, všestranně znalý, flexibilní nebo vytrvalý.

 

Za druhé, ti kteří tvrdí, že IQ měří široký a absolutní rozsah lidských schopností, nevidí, že test by se měl zabývat třemi oblastmi:

  1. testovaným mozkem
  2. vlastním testem
  3. výsledky

Zastánci testu IQ jsou bohužel příliš posedlí testem a jeho výsledky a zapomínají na skutečnou povahu testovaného mozku.

Neuvědomují si, že jejich testy nehodnotí úplný rozsah základních lidských schopností. Tradiční testy IQ jsou založené na předpokladu, že testy verbálních a matematických schopností jsou tím nejlepším měřítkem inteligence, zatímco ve skutečnosti měří výkon nedostatečně vyvinutého a netrénovaného lidského mozku.

 

Na obranu testů IQ je třeba říci, že nebyly vyvinuty jako metoda pro potlačování mas, ale právě naopak. Francouzský psycholog Alfred Binet si všiml, že děti, kterým se dostávalo vyššího vzdělání, byly téměř výhradně z vyšších vrstev. Považoval to za nespravedlivé, a proto navrhl první testy IQ  tak, aby se mohlo každé dítě s vyvinutými duševními schopnostmi kvalifikovat pro další vzdělání.

Od sedmdesátých let se názory na inteligenci začaly měnit, jak začínalo narůstat povědomí o jiných druzích inteligence.

 

Každý druh inteligence má své zastánce například Howard Gardner řekl, že považuje za nejdůležitější sociální inteligenci, protože v mnoha případech je v nejvyšší korelaci s všeobecným úspěchem lidí.

Hans Eysenck považoval za nejdůležitější standardní IQ.

Leonardo da Vinci řekl, že oblasti dovednosti – ačkoliv je nenazýval inteligencí -, kterou je nejdůležitější rozvíjet, je smyslové vnímání, tj. smyslová inteligence.

 

Všechny druhy inteligence jsou jako svaly, které je možné vytrénovat a vylepšit, a každý má potenciál svou inteligenci značně vyvinout.

 

Druhy inteligence dle IQ testů:

  • Verbální: rozvoj schopností pracovat se slovy a jinými projevy abecedy
  • Numerická: rozvoj numerických schopností a orientace ve světě čísel včetně schopnosti logicky myslet.
  • Prostorová: schopnost pohybovat se v trojrozměrném prostoru a zacházet s trojrozměrnými předměty.

Abyste skutečně začali používat hlavu, musíte rozvíjet i další druhy inteligence.

  • Osobní: vaše sebeuvědomění a schopnost mít rád sám sebe – být svým nejlepším přítelem.
  • Sociální: vaše schopnost úspěšně se chovat v dvojčlenných, malých i velkých skupinách a schopnost vytvářet trvalé znaky.
  • Fyzická: váš obecný zdravotní vztah, fyzická síla, pružnost a kardiovaskulární kondice.
  • Smyslová: vaše schopnost používat všechny smysly na maximum.
  • Kreativní: schopnost používat úplný rozsah mozkových dovedností a myslet s představivostí, pružně, rychle a v souvislostech.
  • Etická/duchovní: váš soucit a láska k ostatním živým tvorům a životnímu prostředí, dobročinnost, porozumění, myšlení v souvislostech, pozitivita a velkorysost.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Stres je chronický …, ale i fyzický



odkaz:

http://eftkorotkova.wixsite.com/korotkova-terapie/single-post/2016/05/11/Stres-je-chronick%C3%BD-%E2%80%A6-ale-i-fyzick%C3%BD


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

5 Steps to Treat Erectile Dysfunction or Impo
Aicokiniatofef
25.08.2017 13:43
Diagnóza - Neplodnost

Diagnóza - Neplodnost

March 30, 2015     Barbora Korotkova

Dnešní uspěchané době se přisuzuje spoust zdravotních komplikací spojených s neustálým každodenním stresem.
Někteří z nás žijí natolik tím, co musí splnit, zařídit, že zapomínají žít teď. Starosti

o budoucnost nám ubírá energii tolik potřebnou k uvědomění si, že nežijeme zítra nýbrž dnes.

A jakmile nastane, ten tzv. správný čas našeho rozhodnutí pořídit si rodinu ono to najednou nějak nejde.  A nám začíná ten nepříjemný kolotoč na cestě k neúspěchu. Běháme od lékaře k lékaři a dozvídáme se o svém těle, které ještě donedávna bylo pro nás tak zdravé samé nepříjemné diagnózy, které nás bičují v myšlenkách den co den.

Podstupujeme s partnerem  jedno traumatizující vyšetření za druhým a i přesto se stále nedaří. A když se naše sny a přání neplní, jsme zklamání, až to nakonec vzdáme a pomalu se smíříme s tím, že tento dar „mít dítě“ nám asi nenáleží.

Nenaplnění vztahu z očekávaného přírůstku do rodiny nám nakonec může způsobit i nemalé trable ve vztahu s partnerem.  Do naší psychiky se vtiskne VELKÝM A TLUSTÝM PÍSMEM přesvědčení o naší neplodnosti a neschopnosti splnit ženské poslání.

Diagnózy, jež kolikrát určují směr našeho života nám či tak uzavírají cestu na pozitivní výsledek. A naše smíření se a přesvědčení nám nakonec znemožní dosáhnout kýženého cíle.

A přitom to může být velmi prosté, když uvěříme, že jsme zdrávi a přestaneme o sobě pochybovat, náš palác neomezených možností v naší mysli otevře své brány a naše přání se mohou stát skutečností.

 

A jak na to?

Možností je spousta, ale podstata všeho je jedna. Odblokování našich negativních a omezujících přesvědčení nám může pomoci k naplnění toho, co si přejeme.

Když si zodpovíte na následující otázky alespoň jedenkrát ano, je možné, že svému přání jen blokujete cestu k uskutečnění.

 

1. Má váš partner sníženou pohyblivost nebo málo spermií?

2. Byla jste na umělém oplodnění a pořád nic?

3. Myslíte, že si dítě nezasloužíte?

4. Dítě si přejete, ale máte strach, jestli to zvládnete?

5. Byla jste na interrupci a teď to nejde?

6. Měla jste gynekologické komplikace?

7. Slyšela jste, že starší ročníky mají problém otěhotnět?

8. Říká vám snad rodina, že už je nejvyšší čas, jinak bude pozdě?

9. Nebo si myslíte, že už jste za zenitem?

10. Odpočítáváte plodné dny a sex se stal jen frustrující rutinou k oplodnění?

11. Nebo si snad říkáte, proč jiní mají dítě a nechtějí ho a vy, která by jste dala vše nemůžete?

 

Je to jen část přesvědčení, která limitují cestu k úspěšnému početí. Pouze my tyto omezující přesvědčení pustíme do své hlavy, až se nakonec stanou skutečností a my se s nimi nakonec zcela ztotožníme.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Jak se poprat s nadváhou?

„Pocit klidu a sebejistoty není spojen s číslem na osobní váze“
(Jessica Ortnerová)

EFT  aneb snížení HMOTNOSTI

Poklepávání pomáhá snížit hladinu kortizolu, takže hormony posléze podporují snižování tělesné hmotnosti. A nyní už přejděme k poklepávání.

Stimulací bodů dochází k harmonizaci toku energie v meridiánech a tím i odstranění či ústupu problému.

Meridiány jsou podle staré čínské medicíny dráhy v našem těle, jimiž proudí životní energie. Body, kde se tyto dráhy přibližují povrchu lidského těla, jsou také body, které používá akupresura, akupunktura a metody energetické psychologie.

 

  • Hlavním cílem poklepávání je snížit stres způsobený určitými myšlenkami.
  • Je velmi důležité zaměřit se na negativní myšlenky a pocity, abyste pozorněji vnímali, jak se cítíte a kde to cítíte.
  • Poklepávání vysílá zklidňující signál mozku, aby věděl, že se může uvolnit.
  • Pokud jste při vnímání negativních myšlenek uvolnění, snáze zpracováváte své pocity, měníte vyladění mysli a můžete si zvolit jinou myšlenku.
  • Uvolněná reakce navíc napomáhá přijímání pozitivních myšlenek, jež jsou příjemné a uklidňující.

 

Strom poklepávání je dílem Lindsay Kennyové, která je odbornicí na EFT. Jde o úžasnou metaforu, jež vám pomůže objasnit vzájemné dílky skládanky vašeho problému.

 

Listy stromu symbolizují vnější symptomy, které se projevují a umocňují náš stres.

 

Větve stromu jsou propojené emoce včetně pocitu viny, frustrace a beznaděje.

 

Kmen stromu představuje události z minulosti, které často bývají traumatizující a stále nás ovlivňují.

 

Kořeny stromu, jsou naše omezující názory – naše představy o tom co platí a neplatí o nás samých
a o okolním světě.

 

 

Přestože se někteří z vás nejspíše snaží zaměřit svou pozornost pouze na úbytek tělesné hmotnosti, je důležité vědět, že chcete-li jej skutečně dosáhnout, musíte se soustředit na vše, CO utvářelo váš vztah k sobě, tělu, jeho hmotnosti a ke stravě.

Pozn.: Některé mé klientky přicházejí s tím, že moc chtějí jen zhubnout. Během terapie EFT se jim vybaví různé události ze života, které až do tohoto okamžiku zanechaly velmi silné citové vzpomínky a obvykle si uvědomí, že bolestné období, které prožívaly, vedlo k přibývání na váze a k následnému boji s nabytými kily. Některé klientky zjistí, že přijaly určitou představu a stále se jí drží např.: že nikdy nebudou dost dobré nebo že hubnutí je strašně namáhavé velmi často se setkávám, že si klientka drží představu o nezlomné dědičnosti (mamka je silná a babička taky byla silná a prababička…..) a obvykle velmi rychle pochopí, že právě tento názor jim brání v úbytku tělesné hmotnosti.

Občas se stává, že lpíme na emocích, které důvěrně známe. Například mnohé ženy poklepávají na pocity ZLOSTI a SMUTKU, protože jsou snadno rozpoznatelné, ale zaměření se na širší škálu emocí vnáší do EFT další specifika.

Zde je přehled hlavních emocí, které prožíváme.

pocit odcizení

utrpení

pocit viny

osamělost

rozpolcenost

pochybnosti

nenávist

paranoia

zlost

obavy

stesk po domově

lítost

úzkost

rozpačitost

očekávání

vztek

zatrpklost

závist

agresivita

výčitky svědomí

pohrdání

frustrace

nutkavá touha

zášť

deprese

zuřivost

hysterie

zahanbení

zoufalství

žal

nejistota

trápení

znechucení

mrzoutství

averze

ustaranost

 

Omezující názory jsou jen mylné představy o nás samých a okolním světě, založené na událostech a zážitcích z minulosti.

Například: Někdo má omezující názor na svou schopnost zhubnout a lpí na něm, protože si mnoho let nedokáže udržet hmotnost. Následkem toho předpokládá, že se stejný vzorec bude odehrávat i v budoucnosti, a tato představa brání možným změnám.

Odhalit vlastní omezující názory je velmi obtížné, protože je považujeme za „pravdu“.

Věříte například, že po dítěti už nemůžete nikdy zhubnout, protože ani vaše matka nabraná kila neshodila. A pod vlivem tohoto názoru přestanete cvičit a říkáte si: „je to beznadějné, tak proč se mám snažit“.

Většina lidí začne podvědomě přijímat omezující názory v průběhu dětství, a jak dospívají nabalují se k nim další. V raném dětství nám je vštěpují rodiče, učitelé a vrstevníci a tyto názory pak ovlivňují naše představy o sobě, o životě a o ostatních.

Poklepávání na dětství a na minulé události často odstraní limity, ale pokud víte, jaký názor vás omezuje, můžete poklepávat přímo na něj.


OSOBNÍ VÁHA

Za prvé se zaměříme na největší mýtus o tělesné hmotnosti – na názor, že hmotnost by neměla kolísat. Z biologického hlediska má takové tvrzení NULOVOU hodnotu – zejména u žen. Vaše hmotnost kolísá stejně jako hladina hormonů, as to nejen během menstruačního cyklu, ale i tehdy zvýší-li se úroveň stresu. Takovéto kolísání je naprosto zdravým procesem, nikoli ničím, co potřebuje upravit.

Přidáme-li další faktory dané životním stylem a účinky stresu, jsou výkyvy, které vidíte na osobní váze, mnohem pochopitelnější.

Zde je seznam hlavních faktorů způsobující pokles a zvýšení tělesné hmotnosti, k němuž dochází hodinu po hodině, den za dnem a týden za týdnem.

Změna stravy

Konzumace jídla vyvolávajícího alergické reakce

Léky

Cestování

Zácpa

Menstruační cyklus

Doba posledního jídla

Držení diet

Cvičení

spánek

Doba posledního pití

Jídlo před spánkem

Množství vypité vody

Stres

Doplňky stravy

Zvýší-li se úroveň stresu, stoupne i hladina kortizolu.
Přílišné množství kortizolu způsobuje zadržování vody v těle.
----------------------------------------------------------------------------------
Držení diet vystavuje tělo stresu, takže jakmile začnete držet dietu, zvýší se hladina kortizolu, což může vést k zadržování vody v těle.

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ